facebook

Součást OA

Historie odborného vzdělávání na Obchodní akademii v Břeclavi

V Břeclavi na začátku školního roku 1918/1919 zahájila činnost německá městská obchodní škola, která vyjadřovala úsilí německé břeclavské radnice o posílení pozic ve městě. Z hlediska rozložení počtu obyvatelstva v okrese (35 000 českých obyvatel a 3 000 Němců) jí nebylo zapotřebí, a proto přeměna německé obchodní školy v českou po vzniku Československa se jevila jako nutná a přirozená.

Pohraniční město Břeclav se díky železničnímu uzlu stalo důležitým obchodním střediskem. Škola vychovávala samostatné podnikatele, ale i personál pro obchodní a průmyslové podniky, mohli ji navštěvovat žáci z jižní Moravy, ale i blízkého Slovenska.

Po počátečních potížích, kdy Ministerstvo školství a národní osvěty zaujalo zamítavé stanovisko k břeclavské české obchodní škole, poukazujíc na slib, který dalo blízkému Hodonínu, byl schválen organizační statut školy a bylo jí uděleno právo veřejnosti. Rozhodující pro povolení bylo prokázat, že v Břeclavi jde jen o změnu vyučovacího jazyka na již existující německé škole.

Vyučování bylo zahájeno dne 24. září 1919. Nový ředitel Josef Řezníček viděl hlavní úkol v tom, aby škola vydatně přispěla k uplatnění českých lidí v hospodářském životě jižní Moravy. Obchodní škole byly v budově měšťanské školy na Komenského nábřeží přiděleny dvě učebny, ředitelna a kabinet, který sloužil jako sborovna. Město a různé spolky, korporace i soukromé podniky jí pomáhaly. Jen ochotou učitelského sboru měšťanské školy se podařilo  překonat počáteční potíže. Pedagogický sbor české obchodní školy se teprve tvořil, až od   1. listopadu 1919 byl prvním učitelem jmenován Bohumír Škůrek a od 15. února 1920 Ing. Bohumil Kočvara.

Počátkem školního roku 1920/1921 se škola přestěhovala do budovy Matice břeclavské na Špitálce, na nynější Kupkově ulici. Dostala čtyři učebny a vedlejší místnosti. Kromě tří ročníků obchodní školy a jedné třídy kupecké školy pokračovací byl otevřen večerní kurz obchodních nauk pro dospělé a o rok později se začalo s pořádáním přednášek o závodních výborech pro břeclavské dělnictvo.

Ve školním roce 1922/1923 byli převzati do státní služby ředitel a dva pedagogové. Této „postátňovací“ akci předcházel závazek města o řádném umístění a vybavení školy.

Školní budova nestačila zvyšujícímu se počtu žáků, proto se obecní zastupitelstvo dne 14. dubna 1923 usneslo na zakoupení stavebního místa na Smetanově nábřeží od p. Steina. Z úsporných důvodů bylo rozhodnuto postavit společnou budovu pro školu obchodní a odbornou školu pro ženská povolání a spojit je pod jednu správu.

Stavební program určilo Ministerstvo školství a národní osvěty a vypracování projektu bylo svěřeno architektu Ing. Jaroslavu Rösslerovi z Prahy, projektantu několika významných budov, např. Dělnické úrazové pojišťovny v Praze a Pražské burzy na zboží a cenné papíry. Touto budovou začala výstavba nové čtvrti města na levém břehu Dyje. Stavební práce dostali zadány stavitelé Josef Macoun a Jan Horsák, technický dohled městský stavitel p. Šebesta a vnitřní zařízení zajišťovala břeclavská firma J. Hejduk. Stavět se začalo v září 1924. Budování základů bylo značně obtížné, protože stavebním místem dříve protékala řeka Dyje. Základy musely být položeny až na dno bývalého řečiště, a to vybetonováním 80 studní přes  6 m hlubokých, majících průměr 1,6 m. Tím se práce zdržely a do zimy firmy dokončily pouze základy. Na jaře stavba z důvodu nedostatku cihel opět vázla, v traktu odborné školy pro ženská povolání nebylo provedeno vybetonování základů dostatečně hluboko, takže stavbu musela podchytit silná železobetonová deska.

V budově se začalo vyučovat počátkem školního roku 1926/1927, k slavnostnímu předání došlo dne 28. listopadu 1926. Architektonicky byla realizována v moderním funkcionalistickém stylu a patřila k nejkrásnějším veřejným stavbám v Břeclavi.

Spojení škol pod společnou správou prospívalo oběma školám. Obchodní škola měla vyhrazený západní a jižní trakt, v podkroví byla umístěna prostorná aula s jevištěm, kterou kromě škol využívaly i další instituce k veřejným kulturním akcím, zejména pro loutkové divadlo. Bylo v ní zřízeno školní kino a sloužila také jako tělocvična.

V roce 1933 škola poprvé vystoupila s plánem zřídit vyšší formu vzdělávání hospodářských pracovníků – obchodní akademii. Ministerstvo školství a národní osvěty doporučilo počkat s touto aktivitou ještě asi pět let. Až v roce 1937 podalo vedení školy Ministerstvu školství a národní osvěty a ostatním úřadům a korporacím příslušnou žádost, doloženou obsáhlým memorandem.

 Po intenzivních jednáních se dne 3. září 1937 v aule školní budovy za účasti zástupců města, kuratoria, státních, veřejných úřadů, korporací a soukromých podniků i občanů zahájilo vyučování na čtyřleté obchodní akademii. Její součástí se staly veřejná obchodní škola, odborná pokračovací škola pro živnosti obchodní a odborné kurzy. Rok zahájení činnosti OA byl ovšem posledním dokončeným školním rokem. Mnichov školu v této podobě zrušil. V pátek 7. října 1938 nastoupili učitelé a žáci smutnou cestu do Hodonína, kde vznikly pobočky při tamní veřejné škole obchodní a kam se přemístily i I. a II. ročníky břeclavské OA. Činnost školy tak byla přerušena až do pádu nacistického Německa. V budově břeclavské OA měla od prosince 1938 do února 1945 sídlo německá státní inženýrská škola. Stroje a přístroje dopravené do Hodonína škola zpět nezískala, odvezli si je břeclavští Němci. Také část katalogů přemístěných do Hodonína se ztratila. Němci ukradli vklad školního fondu uložený u Městské spořitelny v Břeclavi a škola jim musela odevzdat i jmění spolku pro podporu nemajetného žactva v částce Kč 22 976,56.

Česká obchodní akademie s připojenou obchodní školou znovu zahájila výuku v Břeclavi až 1. září 1945. Bylo to jen díky velkému nadšení pedagogů v čele s ředitelem Antonínem Rudoleckým, vstřícnosti a praktické pomoci radnice i veřejnosti. Všichni učitelé, kteří navázali na úspěšnou práci OA za první republiky, si zaslouží obdiv.

V únoru 1948 se stal ředitelem školy Josef Červenák, kterého později ve funkci vystřídal   Ing. Bohumil Kočvara. Od roku 1950 po dobu 25 let vedl školu Mgr. Jan Fiala. Doba poúnorových změn přinesla změnu názvu na Vyšší hospodářskou školu, od školního roku 1950/1951 na Hospodářskou školu, ve které probíhalo čtyřleté a dvouleté studium. Zaměření školy na všeobecnou ekonomiku odpovídal od roku 1961 nový název Střední ekonomická škola. Na SEŠ 70. a 80. let žáci absolvovali čtyřleté denní studium se zaměřením na všeobecnou ekonomiku, dvouleté studium hospodářské administrativy a pětileté večerní studium při zaměstnání. Od listopadu 1975 se ředitelem školy stal Ing. Ladislav Špacír, zástupcem Ing. Ladislav Ryba. V té době byla dokončena výstavba víceúčelové haly. K reprezentaci školy přispěl mj. i recitační soubor D7 vedený pedagogem Mgr. Bedřichem Kaněrou. V letech 1989 až 1992 řídil školu Ing. Ladislav Ryba se zástupcem Ing. Viktorem Beranem.

Rok 1989 přinesl potřebu větší flexibility žáků a permanentního vzdělávání dospělých. V roce 1990 se škole vrátil název obchodní akademie. Od roku 1992 do roku 2002 zastával funkci  ředitele Ing. Viktor Beran, zástupci byli Ing. Ján Adamus a Olga Berková. Kromě denního studia probíhala výuka také v tříletém pomaturitním dálkovém studiu. Zájemci o rekvalifikaci se mohli přihlásit na čtyřměsíční kurzy podnikatelského minima. Po revoluci přišla řada nutných změn týkajících se nejen oprav a úprav, ale i potřeby nového vybavení školy. V roce 1993 byla přistavena nářaďovna u tělocvičny. Škola zakoupila nové elektrické a elektronické psací stroje, fotokopírky, vybudovala počítačovou síť. Od roku 2001 začala vydávat ucelenou řadu středoškolských učebnic Podniková ekonomika.

Od září 2002 do června 2012 byl ve funkci ředitele školy PhDr. Leo Čuda.  Zástupkyněmi byly Olga Berková a Ing. Dana Pospíchalová, od roku 2005 Ing. Jana Dyčková a Ing. Nataša Prášková. Od školního roku 2004/2005 kromě dvou tříd tradičního studijního oboru Obchodní akademie mohli žáci jedné třídy v ročníku studovat také nový obor Ekonomické lyceum. Pětileté dálkové studium bylo pozastaveno. Škola v rámci doplňkové činnosti rozšířila vydávanou řadu středoškolských učebnic ekonomiky a daní o sbírku příkladů s řešením.

Výchovně vzdělávací činnost se soustředila na zkvalitnění a modernizaci vzdělávacího procesu s prioritou zvládnutí klíčových a odborných kompetencí, nové maturitní zkoušky, rozvoj ICT gramotnosti a racionalizaci mezipředmětových vztahů. K výraznému zlepšení materiálních a technických podmínek výuky a zaktivizování pedagogického sboru přispěla skutečnost, že škola byla úspěšná při podávání několika velkých projektů financovaných z Evropského sociálního fondu. 

Rozhodnutím Zastupitelstva JMK došlo od 1. 7. 2012 ke sloučení Obchodní akademie Břeclav a  Střední odborné školy průmyslové Edvarda Beneše a Středního odborného učiliště, Břeclav do jednoho subjektu. Sloučená škola nese název Střední  průmyslová škola Edvarda Beneše a Obchodní akademie Břeclav. Ředitelem je Ing. Jaroslav Glier a zástupkyní pro součást Obchodní akademie Ing. Jana Dyčková.

Sloučená škola i nadále vyučuje obor Obchodní akademie (dvě třídy v ročníku), studijní obor Ekonomické lyceumse, rozhodnutím zřizovatele, od školního roku 2012/2013 neotevírá. Všechny osvědčené nadstandardní vzdělávací aktivity, které do optimalizace byly organizovány, v nové sloučené škole pokračují.

Ředitelé školy

1. Josef Řezníček 1. 9. 1919 7. 10. 1938
2. Antonín Rudolecký 1. 9. 1945 únor 1948
3. Josef Červenák 1. 5. 1948 30. 4. 1948
4. Ing. Bohumil Kočvara 1. 2. 1948 31. 8. 1950
5. Mgr. Jan Fiala 1. 9. 1950 31. 10. 1975
6. Ing. Ladislav Špacír 1. 11. 1975 31. 7. 1989
7. Ing. Ladislav Ryba 1. 8. 1989 30. 6. 1992
8. Ing. Viktor Beran 1. 7. 1992 31. 8. 2002
9. PhDr. Leo Čuda 1. 9. 2002 30. 6. 2012
10. Ing. Jaroslav Glier 1. 7. 2013 dosud

Sdružení rodičů a přátel dětí a školy

Sdružení bylo registrováno dne 14. října 1991 na MV ČR a na třídních schůzkách byly schváleny stanovy sdružení.

Hlavním cílem založení sdružení bylo umožnit škole realizovat nadstandardní akce pro žáky školy. Jedná se o akce, které mají za cíl:
 ●  prezentovat školu na veřejnosti (ples školy, odborné soutěže, propagační akce apod.),
 ●  organizovat nadstandardní akce pro studenty a spolufinancovat akce zařazené ve školním vzdělávacím programu (startovací týden, lyžařský výcvikový kurz, kurz ocrany člověka za mimořádných situací, apod.),
 ●  zkvalitnit vybavení prostor školy a organizovat akce k lepšímu využití volného času (klubovna, žákovská knihovna, organizování zájmových kroužků, apod.),
 ●  zajistit důstojný průběh maturit, podporovat dobré studijní výsledky a aktivitu žáků (odměny pro nejlepší žáky, květiny, občerstvení, apod.).

Rada se schází 1x za pololetí nebo je svolána v případě potřeby.

Členy SRDPŠ jsou rodiče všech nezletilých žáků a zletilí žáci školy.

Roční členský příspěvek je Kč 250,-- na žáka.

Dalšími příjmy sdružení jsou dary od fyzických a právnických osob, příjmy z akcí pořádaných školou.